Reklama
 
Blog | Tomáš Přibyl

TAKŽE TAK: Nepojíš žlutého sněhu

Znáte první přikázání? To biblické říká, že nebudeš uctívat jiné bohy. To Chemikovo, že nepojíš žlutého sněhu.

   Aby nevznikla mýlka, skutečně je tím myšleno, že nebudete jíst sníh, do kterého někdo načůral. Řeklo by se samozřejmost, ale je v tom skryto mnohem víc.

   Na vysvětlenou – Chemik je místní ochotnický herec. A to dobrý – za jednu svou roli dostal cenu pro nejlepšího herce na divadelní přehlídce ochotnických divadel. Je to ale také člověk, který dokáže o světě přemýšlet s humorem.

   Takže sestavuje vlastní vtipné a zároveň užitečné desatero. Když jsem ho viděl naposledy, měl dvě přikázání. Myslím, že u dvojky se zasekl, ale o to nejde a možná už jich má víc. Druhé si úplně přesně nepamatuju, ale je o tom, že nebudete svému šéfovi říkat, že je pitomec.

Reklama

   Praktický význam těchto pravidel není třeba vůbec rozebírat. Komu by to ale jasné nebylo, může obě přikázání porušit a pochopí. Minimálně u toho druhého to dojde každému okamžitě.

 

   To, že Chemikovo desatero obsahuje humor, mi připomíná, že v životě nejde jen o suchá pravidla. Legrace se zdá, že k zákonům nepatří, ale podobné úvahy všechna pravidla zbavují lidskosti. Biblické desatero se taky nedá vykládat a žít bez svědomí a lásky k bližnímu.

   My se ale snažíme zákony oprostit od všeho kolem v domnění, že to náš svět udělá bezpečnější. Místo toho ale máme spoustu legislativy, na kterou kašleme i nadáváme a vzdalujeme se sami od sebe.

   Humor Chemikova desatera tohle nové dogma relativizuje a vrací k tomu, jak být opět lidský. Nevím, jak bude s přikázáními pokračovat, ale určitě by na konci všech desater a zákonů mělo být napsáno:

   Nepřestaneš být člověkem svědomí a srdce…

 

   TAKŽE TAK…