Reklama
 
Blog | Tomáš Přibyl

TAKŽE TAK: Rychle všichni hurá do řeky!

Jsou fotky, u kterých jednoznačně chybí zvuk. Na jednu takovou jsem se nedávno znovu díval na facebooku. Jsou na ní dvě nahé ženy po krk ponořené do řeky a podle výrazu tváří příšerně křičí.

   Není se co divit – taky bych ječel, co se do mě vejde a ještě kousek navíc – jsou totiž ponořené do šumavské Blanice někdy na konci zimy. Na důkaz toho je na břehu trochu bílého poprašku a ta průzračná voda nemůže mít víc než pět stupňů celsia.

   Jednou z těch tří žen (ta třetí drží mobil a vyfotila tu scénu) je přítelkyně. Rád bych řekl, že k tomu strašnému nápadu byla donucena násilím kamarádkami, ale pravdou je, že to vymyslela ona. Kdysi byla na nějakém semináři, který končil právě společným koupáním v zimě v řece. Nešlo o žádný křesťanský rituál, ale o akci, kde se člověk snaží vyznat sám v sobě. Tak ji to tehdy vzalo, že v zimě dala dohromady skupinu kamarádek a začaly chodit pravidelně bez ohledu na počasí.

   Nechápal jsem to a považoval jsem to za šílenost. Nezakládají si úplně zbytečně na zánět močového měchýře? Jsou exhibicionistky? Potřebují dělat něco, co je svázáno s přírodou? Není to šílené ale současně obdivuhodné, protože to vyžaduje hodně odvahy?

Reklama

   Leželo mi to v hlavě tak, že jsem dokonce uvažoval, že bych šel taky. Ne abych se koupal s nahýma ženskýma v řece – což vypadá jako sen každého chlapa – ale abych pochopil, co na tom mají. Nebo jestli na tom není něco „závadného“ – jako že by to souviselo třeba s čarodějnictvím.

   Bojím se ale dvou věcí – mužské pohlavní orgány se ve studené vodě smršťují a fakt netoužím předvádět, že patřím k mužům s mikropenisem. Ale hlavně nechci dostat revma a mazat se opodeldokem jako Švejk. Takže jsem zvolil svou oblíbenou zkratku ve snaze pochopit některé nepochopitelnosti mé přítelkyně a zeptal jsem se jí. – A že prý jde o to se očistit. Víc neřekla a usmívala se podobně jako Mona Lisa.

 

   Tak jo, řekl jsem si. Být čistý – fyzicky, duševně nebo duchovně je dobrá věc. Nešlo by to ale méně drastickým způsobem? A od čeho se potřebují takhle rituálně společně očistit? No, to už bude asi jen jejich věc. Na pochopení toho, proč to dělají, mi to muselo stačit.

   Byl jsem ale rád, že to vůbec nějaký obsah má. Mám pocit, že žijeme v době do nebe volající samoúčelnosti zážitků, které vlastně nemají žádný význam a jen nám pomáhají krátit čas mezi narozením a smrtí. Říká se tomu obvykle povrchnost a některé ženy jsou kupodivu schopny ji smýt společně v řece.

   Já jdu zkusit, jestli nebude mít stejné účinky i naše sprcha – vlažná snad bude stačit…

 

 TAKŽE TAK…