Reklama
 
Blog | Tomáš Přibyl

TAKŽE TAK: Když už, tak nehřejou

Člověk nikdy neví, co se stane s tím, co vkládá dětem do hlavy při výchově.  Moje šestnáctiletá dcera mě nedávno překvapila tím, že si vzala k srdci devět let starou přednášku - nechala si totiž podepsat souhlas s randěním.

   Když bylo dcerušce nevinných sedm let, nastoupila do první třídy a vydala se v nestřeženou chvíli na dráhu zločinu. V té době bydlela u své mámy a nedopatřením se stalo, že jí jednou zapomněla dát k podpisu notýsek se vzkazy pro rodiče a domácími úkoly.

   Co čert nechtěl, událo se to v době, kdy už dceruška uměla psát. Takže vzala iniciativu do své pravé ruky a vyšvihla na okraj listu mámin podpis. Měla kliku, protože se podepisovala prakticky stejně.

   Úplně dokonalé falšování to ale nebylo. Nejméně jednou si podpis zkusila a gumovala nebo zmizíkovala a stop po tom si všimla učitelka, která připojila vedle jména matky červené otazníky.

Reklama

   Nejdřív jsem nechtěl věřit vlastním očím. Nešlo mi na rozum, že by něco takového zkusilo teprve sedmileté děvčátko. Myslel jsem si, že taková rafinovanost přichází později. Zeptal jsem se opatrně a její provinilý úsměv mě vyvedl z omylu.

   Následovala zmíněná přednáška, u kterých dcera dodnes po pěti vteřinách předstíraného poslouchání nastaví na obličeji spořič obrazovky, který vypadá přesně jako její pohled plný pozornosti. Takže jsem pochyboval, jestli slova o tom, že podpisy se nefalšují, padla na úrodnou půdu.

   Pravdou je, že od té doby jsme jí na nic podobného nepřišli přesto, že podobnost jejího podpisu s matčiným zůstala víc než velká. Svou roli určitě sehrálo, že se naštěstí nedostala do situace, kdy by podobnou okliku potřebovala využít. A to zejména proto, že poznámky a kule jsme podepisovali maximálně s kázáním, na jejichž přežití měla a má výbornou techniku.

   Nedávno ale taková situace nastala. Na internátu po ní chtěli souhlas od rodiče s tím, že jezdí na rande za svým přítelem mimo město, kde má školu. Když tam nastoupila, říkaly vychovatelky nám rodičům, že se stává, že jim volají mladí muži, kteří se vydávají za otce dívek a povolují jim pozdní příchody nebo předčasné odjezdy. Devět let stará slova o tom, že tohle se nedělá a podpisy se nefalšují, ale způsobila, že dcera přišla a požádala o souhlas i u tak soukromé věci.

 

   Někdo říkává, že s dětmi je kříž. Můj mladší bratr cituje heslo, které nevím, jestli je jeho původní nebo převzaté: Dětma nezatopíš a když už, tak nehřejou. To moje mě ale dokázalo zahřát tím, že sem tam nějaká ta přednáška se může skutečně ujmout…

 

 

TAKŽE TAK…

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama