Největší náboženství mají boha neviditelného, jedno ho zakazuje zobrazovat a další pro něho ani nemá pojmenování. Takže ten nový je fajn, že je vidět a nemusí se za ním nikdy daleko. Na druhou stranu má miliony – možná dokonce miliardy podob.
Nebojte se – tohle není a nebude přednáška z teologie ani hádanka jako z Hobita. Pár nejčastějších podob a jste všichni doma. Kroužek s čárkou na kolečku. Poměrně často je na jedné straně nápis ON a na druhé OFF. To ale není všechno – na řadě míst má na sobě různé symboly podle toho, co má zrovna způsobit. Například v autě, kde zapíná topení v zadním okně, klimatizaci a tak.
Ano. Nový bůh je Pan Tlačítko. Vžil se pro něj i výraz čudlík, vypínač a tak podobně. Zní to legračně, ale on vás ten humor přejde.
Pan Tlačítko je neuvěřitelně mocný a vlastně se bez něj nikdo neobejde. Jen pár anarchistů mimo řád a civilizaci o tom ještě neví. Neuvaříte si bez něj jídlo, nevyperete prádlo, nespláchnete záchod, nezapnete počítač, internet, televizi, mobil. Nevyberete si bez něj peníze z banky. Klidně z vás tedy udělá socku, která si nekoupí ani jídlo, pití, oblečení nebo benzín. A je to ještě horší. Pan Tlačítko už rozhoduje i o tom, kdo bude žít nebo zemře. Stačí, aby nezapnul třeba plicní ventilátor nebo defibrilátor. Atd. Atd. Atd. Atd. Jsou foto fakt kvanta.
Nový bůh je přitom k lidem vstřícný, takže ho mají rádi. Neklade si jako podmínku ke spolupráci nějaké morální zásady, hodnoty a pravidla. A je také spolehlivý – většinou to s ním není o tom, že člověk neví, co bude. Jasně, může selhat, ale je to jednoduchý mechanismus, a že by něco nezapnul, se stává fakt velmi ale velmi zřídka. A když už k tomu dojde, tak přeci každý bůh občas potřebuje oběti…
Není vlastně důvod se ho bát!! Skoro by se chtělo křičet nadšením, že konečně máme boha, se kterým jsou lidé spokojení. Jenže pověstný skrytý háček se týká i Pana Tlačítko. Strašně nám totiž lže!!
Příkladů by se našly miliony, ale vezmu jeden za všechny. Zmáčknete nového boha v podobě Pana Tlačítko, který rozsvěcuje. Žárovka nebo zářivka začne vydávat světlo a vy máte pocit, že jste rozsvítili. Ale…
Dali jste za ten vypínač dráty, které vedou elektřinu? Postavili jste vedení, které přivádí elektřinu z elektrárny? Vymysleli jste a postavili tu elektrárnu? Jste to vy, kdo zařídil, aby svět fungoval tak, že elektřina rozsvítila žárovku? Jste?
Pravda o Panu Tlačítkovi je prostá – s ním si myslíme, že řídíme svět. Na to přitom jednoduše nemáme kapacitu. Jako jednotlivci, ani jako lidstvo. Obávám se, že to nedáme ani až jednou jako kobylky zaplavíme celý Vesmír. Svět je prostě moc složitý a plný toho, čemu říkáme náhoda. Myšlenka, že ho řídíme, je proto největší hovadinou od stvoření/velkého třesku.
Nechci poslat Pana Tlačítko na smetiště dějin. O moc užitečnějších a využívanějších vynálezů nemáme. A fakt netoužím po tom, se vrátit do pravěku, kde bych nepřežil. Jen se snažím říct, že místo abychom se snažili urputně uřídit svět, by bylo jednodušší v něm žít.
Udělat občas úkrok stranou a zamyslet se nad tím, čeho jsme nebo máme být součástí, nemůže být na škodu. Tedy pokud nevěříte, že jste jen součástí sebe sama a ve vás váš svět končí…
TAKŽE TAK…