Reklama
 
Blog | Tomáš Přibyl

TAKŽE TAK: Silvestrovské pátrání

Na Silvestra se mi ztratil kamarád. Tedy ono nás bylo víc, komu se ztratil a taky to tak vypadalo. Svým zmizením vyvolal totiž bleskové rozsáhlé pátrání, které mělo částečně mezinárodní rozměr a nakonec z něj vyplynulo, že za nezvedání telefonu by měly být zavedeny velmi přísné tresty.

   Já a přítelkyně jsme se do už rozjetého vlaku pátrání zapojili poslední den v roce kolem devatenácté hodiny. Telefonoval kamarád, jestli nevíme, kde je Hynek. Nesháněl ho, aby pokecali a popřál mu do nového roku, ale proto, že Hynkova máma a sestra nevěděly, kde je a neozýval se jim. Pohřešován byl od rána.

   Úplně bez informací jsme nebyli, protože už se vědělo, že šel se známými ráno na výlet na jeden místní kopec. A ty známé bylo třeba sehnat. Přítelkyně proto volala další kamarádce a rozjelo se masivní posílání SMS zpráv na všechny možné kontakty, kterých máme v mobilu většinou každý stovky. Prakticky všichni zapojení se navíc snažili Hynkovi dovolat, ale nikomu to nebral a neodpovídal na zprávy už několik hodin.

   Od známých se podařilo zjistit, že se od nich po výstupu oddělil a šel zpátky lesem po turistické trase. Na té ale v té době platil zákaz vstupu, protože námraza tam polámala a nalomila spoustu stromů. Už jsem ho chudáka viděl, jak někde v lese leží polomrtvý v roští nebo sněhu, spadl na něj strom nebo má zlomenou nohu a nemůže se ani pohnout. A taky jsem přemýšlel, kde mám baterku, abych se zapojil do případné noční pátrací akce.

Reklama

   Mezi tím se ukázalo, že jedna pátrací větev vede přes Itálii. Přítelkyně kamarádka tam vyrazila s manželem na oslavu příchodu nového roku a do hledání se zapojila za roomingové ceny. Taky se ukazovalo, že od zmizení v lese už Hynka nikdo neviděl a pátrání se potýkalo s tím, že má spoustu kamarádů, kteří se ne všichni navzájem znají a SMS zprávy se „davem“ posunovaly k cíli tak pomalu, že uplynuly dvě hodiny.

   Hynek přitom seděl celou dobu v klidu v hospůdce ve vesnici pár kilometrů od vrcholu té hory, na které se ztratil. Popíjel, jedl a slavil konec roku. Ozval se jen díky tomu, že zpráva o jeho zmizení doputovala ke kamarádovi, který tam s ním seděl a ten svůj mobil sledoval.

      Hlavní zádrhel přitom byl v tom, že si řekl: Dneska nechci nic řešit a na spojení se světem přes mobil zapomněl jako na smrt. Pro někoho, kdo drží často pohotovosti neustále s telefonem po ruce a je vždy připraven vyrazit na místo požáru jako vyšetřovatel, to je chvályhodná myšlenka. – Život přeci nemusí být neustále připojen na mobilní a internetové sítě…

 

    Ale pro jistotu vždy v každé skupině alespoň někdo sledujte telefon…

 

    TAKŽE TAK…

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama