Což ovšem znamená krátkou trapnou chvilku, kdy ona se pobaveně usmívá a dělá, že to nevidí, aby se nenarušilo pro ni důležité kouzlo chvíle, a já se vztekám s kalhotami srolovanými u kotníků a škubu sebou, jako kdybych se natáhnul na ledovce a snažil se vstát.
Vlastně to ani moc nevadí, protože jsem to zažil mockrát a nikdy jsem se naštěstí neztrapnil tak, aby přišla o chuť. Škrtám slovo chuť a píšu touhu, abych zachoval zdání romantiky pro ženy. Škrtám slovo touha a píšu chuť, aby to bylo srozumitelný pro chlapy. Prostě si vyberte.
Zpátky k tématu – bylo to standardní vycukání kalhot dolů z nohou, které následnému ději nezabránilo. O tom, ale řeč nebude, protože musím chránit čest dámy a úplně stačí, že se tu před vámi svlíkám já. Jde o to, že jsem si uvědomil, že pořád čekám, že se to konečně naučím nějak romanticky.
Nenavrhujte mi prosím, aby se toho ujala ona. To samozřejmě problém už mockrát vyřešilo, jenže já to chci prostě umět taky! Asi je v tom mužské pomýlené přesvědčení, že čím líp jí pomiluju, tím větší šanci budu mít si ji udržet. Včetně svého svlíkání.
Naštěstí se mi na to podařilo rychle zapomenout, ale když jsem potom viděl po pokoji rozházené věci, vzpomněl jsem si na to znovu. Podprsenka na gauči, trenýrky na televizi a kalhoty u postele. Kalhotkami jsem si točil na prstu jako trofejí, když už v kuchyni vařila oběd a bylo na ní znát, že si dává záležet, aby mi chutnal.
Jak to, že ta trpnost svlíkání nevadí? Lžou nám chlapům ve filmech a v literatuře, jak musí být všechno romantický nebo jsou na tom všichni chlapi stejně a ženský jsou prostě zvyklý?
Odpověď jsem viděl v jejím úsměvu, když si všimla, jak točím spodním prádlem. Směšný to určitě je a to proto, že se z něčeho tak neromantickýho snažím udělat největší svůdnost. Zároveň to ale nevadí proto, že to dělám, abych si ji udržel. A to je vlastně to nejromantičtější na světě.
Zaplaťpánbůh za to, že vy ženy dokážete vidět všechnu romantičnost mužů i přes jejich občasnou roztomilou trapnost.
Jinak bychom asi vymřeli 🙂
TAKŽE TAK…